Není sladký, ani slaný, má různé chutě a nálady… stejně jako my a vy a naše kočka Jan Saic, který byl kocourem asi jeden měsíc svého života než se na veterině změnil na kočku. Bezbolestně a na počkání. Na Janičku jsme si nezvykli, tak zůstal Honza a během několika měsíců prošel ještě jednou proměnou a to na Fice. Dnes je to holčičí slečna Fic, která by o svých náladách mohla dlouze povídat.

Chtěli jsme vytvořit salón s náladou, kterou budou pozitivně vnímat hlavně děti.  Chtěli jsme být jiní než ostatní kadeřnictví. Chtěli jsme dát jména plechovým autíčkům, protože jenom tak nám budou bližší. Chtěli jsme maminkám ukázat, že není potřeba mít stres ze stříhání jejich dětí. Chtěli jsme ukázat všem, že  děti mohou mít svého kadeřníka. A já chci ukázat všem kadeřníkům, kteří ´považují můj nápad za úplné bláznovství, že my to s dětmi dokážeme.

A proto jsme bláznivě barevní. A proto máme ty plechový auta. A proto máme pohádky. A proto máme zdravou kosmetiku. A proto jsme jiný. A jedné paní se náš salón zdál úžasnej stejně jako Karlíkova továrna na čokoládu. A ta přece úžasná byla.